John CONNOLLY

Jako policista i jako soukromý detektiv jsem se stal nesčíslněkrát svědkem toho, jak se manželství pod tíživým břemenem zármutku rozpadlo. Lidé mluvívají o sdíleném žalu, avšak bolest nad úmrtím dítěte se velmi často nedělí stejným dílem mezi otce a matku. Zakusí ji sice oba současně, avšak zármutek je zrádný svou individuálností. Dvojice v něm tonou a noří se pod jeho hladinu. Ani jeden z nich přitom není schopný vztáhnout ruku, aby se zachytil toho druhého, není schopný hledat útěchu v lásce, kterou k sobě navzájem cítí nebo kdysi chovali. Obzvlášť kruté je to pro ty, kdo ztratili jediné dítě. Pouto, které je pojí, to někdy zatíží do té míry, že se jejich cesty nakonec v některých případech rozejdou. Anebo se každý z nich vzdálí do své vlastní samoty a uzavřenosti.

= NOCTURNA - povídka Zrcadlení =

Žádné komentáře:

Okomentovat